Počítače kolem nás

Tyto informační technologie, do kteréžto skupiny počítače jednoznačně patří, se nám začaly plést do života poměrně nedávno. Tedy nedávno například k délce trvání Země. Kdybychom uvěřili vědcům, že Země je ve Vesmíru pouhých necelých pět miliard let, jak někteří tvrdí, tak během těch několika roků je to příchod a běh IT jen zrníčko písku na pláži.  

On už vůbec pobyt člověka na této planetě je jen mžikem oka proti stáří všehomíra. Ale pozor, to už zajíždím někam, kam jsem rozhodně nechtěl. Ovšem i tu informaci o stáří naší matičky planety jsem si ověřil na internetu, takže opět IT. V každém případě jsme počítači obklopeni a já se nebojím napsat již přímo zahlceni. Jsou na každém kroku a jednoho dne se to může velmi nepříjemně vymstít. Nebylo by třeba již pomalu začít něco dělat? 

Asi ne. Počítače jsou v klidu, dělají za nás kde, co a neúnavně pomáhají tam, kde je to potřeba.  

Bohužel se nacházejí i tam, kde zase tak potřebné nejsou, ale takový už je člověk. Když si v jednom městě technické služby koupí motorové pily, musí zaměstnanci pokácet kde co. Nezajímá je, tedy toho, kdo jim velí, že je to chráněný strom, že zde jsou mladé a zdravé. Nezájem, přece, proboha, nenechají tak drahé nářadí jako je motorová pila nechat ležet jen tak!  

Podobně se to má s počítači. Proč nevyhodit babku, která se například v knihovně hrabe v lístečcích kartotéky, když tam může být počítač, že ano. A ten spotřebuje elektriku, musí mít program, takže také někoho, kdo jej umí obsloužit, a to už zde nerozebírám to, že to všechno stojí měsíční náklady. Babka stála jednu výplatu. A počítač? Jeho provoz?  

Není však třeba nadávat na technologie, protože bez nich by tu mohlo být o hodně hůř. Já jsem asi jediný, kdo razí pravidlo, když to šlo bez počítačů kdysi, šlo by to i dnes. Samozřejmě, že ne všude. To je pochopitelné, ale na některých místech by se skutečně měl provoz těchto informačních technologií pečlivě zvážit.